|
|
|
|
|
Sojovický
most - tricátá léta 20. století
foto: archív obce Sojovice
|
|
|
|
|
Most
přes Jizeru u Sojovic v r. 2002
foto: RNDr. Aleš Střecha
|
|
|
|
|
Stavba
mostu v Sojovicích
foto: archív Okresního muzea
Praha-východ
|
|
|
|
Slavnostní
otevření mostu dne 5. prosince
1909
- v čele arcikníže Karel František
Josef
foto: archív obce Sojovice
|
|
|
|
Slavnostní
otevření mostu
foto: archív obce Sojovice
|
|
|
|
|
Letecký
pohled na most přes Jizeru
foto: Jiří Zítka, r. 2000
|
|
 |
|
Letecký
pohled na most přes Jizeru
- v dolní části snímku je
patrné staré řečiště
foto: Jiří Zítka, r. 2000
|
|
|
|
|
Mýtný
domek u mostu přes Jizeru v
Sojovicích
- okolo r. 1930
foto: archív obce
Sojovice
|
|
|
|
|
Mýtný
domek u mostu přes Jizeru v r. 2002
foto: RNDr. Aleš Střecha
|
|
|
Při regulaci Jizery roku 1908 vznikla v místních
sousedských kruzích myšlenka nahradit přívoz
moderním mostem hrazeným zčásti obcí a za přispění
veřejnosti.
Rozhodnutí obce vybudovat nový most však nebylo
jednoduché. Již při vyměřování regulace nabízel
ing. Špaček, že přes Jizeru postaví most, a
protože to bude při jednom měření, obec ušetří.
Představitelé obce však nebyli návrhu příznivě
nakloněni, s
tím, že
by případnou výstavbou na sebe “obec uvázala
železnou krávu” a prosazovali i nadále přívoz.
Hlavním důvodem však byla skutečnost, že přívoz
provozovali sami občané (“sousedé”) a měl
22 podílníků
s 23 podíly, včetně samotných
představitelů obce.
Bylo by tedy nutno nejdříve všechny přesvědčit,
aby se zřekli svých podílů ve prospěch
obce a to se nikomu samozřejmě
nechtělo.
Když se potom začalo
s regulací, řečiště se rozšířilo
a v zimě již
při malém mrazu se nemohlo převážet. Teprve
po volbách na jaře r. 1908, kdy došlo k výměně
zastupitelstva a přišel
nový starosta Matěj Prágr
a radní Josef
Fidrant, strana pro stavbu mostu přesvědčila
stranu druhou, že most je potřeba, jelikož v létě
pro malou vodu se nemohlo převážet
a mýto vybírané obecním výborem bude hradit
úroky z dluhu (později bylo některé
dny vybráno až
10 K). Stavba se mohla provést na suchu, takže
vydání se značně snížila.
Firma Hollmann a spol., která prováděla
regulaci řeky, nabídla,
že most postaví. Stavební rada Podhajský, přednosta
oddělení
regulační komise
navrhl, aby částka 12.000 K určená na přeložení
a znovuupravení přívozu byla věnována
na stavbu nového
mostu. Okresní
zastupitelstvo v Brandýse
nad Labem povolilo příspěvek
6.000 K a dále
obec zažádala o
zemskou a státní podporu.
Plány na stavbu mostu vypracoval ing. L. Vávra,
konstruktér firmy Hollmann a spol., který také
za stálého dozoru Ing. Otakara Špačka stavbu
řídil. Architekturu mostu navrhl profesor O.
Sander. Při vodoprávním řízení byly navrženy
4 otvory a sice po 14, 16, 18 a 16 m, kromě
toho příjezdová
silnice na pravém břehu měla být
svedena pokud možno
po toku tak, aby zátopové území bylo dle možnosti
co nejméně hrazeno. Dodatečně
uložil zemský výbor,
aby pilíře byly provedeny z udusaného betonu a
aby proti vodě byly po celé
své výši
obloženy žulovým kvádrovým zdivem se železnou
výstuží.
Po úředním řízení a několika změnách
zahájila
firma Hollmann ještě
větší
nový průkop mimo dosavadní řečiště
pro stavbu nového
mostu. Tehdejší
stavební technologie totiž nedovolovala stavět
přímo ve vodě,
proto muselo vzniknout nové řečiště,
staré je
dodnes patrné a místní
jej nazývají
Stará Jizera.
Ke stavbě železobetonového mostu přes
Jizeru bylo přikročeno dne 15. dubna 1909.
Rozpočet na tento most byl podle prvních
plánů 45.000 K. Jelikož však
místodržitelství žádalo některé změny,
vyrostl rozpočet na 89.000 K a stavbou
silnice pak byl zvětšen až na 106.000 K.
|
|
Spotřebovalo se 7 vagónů kamene na obložení
pilířů, 5 vagónů tyčového železa pro
upevnění trámů a desky a 29 vagónů
berounského cementu.
Dne 15. dubna 1909 byla stavba mostu slavnostně
zahájena a
pod vedením
inženýra Stanislava
Špačka za osm měsíců
dokončena, takže 5. prosince 1909, za účasti
četných hodnostářů a zástupců okresu, města
Brandýsa n/L
a všech okolních
obcí zahájil slavnostní otevření mostu arcikníže
Karel František Josef, který v myslivně v Sojovicích
často přebýval.
Budoucí poslední rakouský císař přijel i s
družinou ze Staré Boleslavi, kde "vojákoval".
Podle tehdejšího zvyku byl most posvěcený
brandýským
děkanem Janem
Matoušem.
Sojovický most v době otevření
byl jeden z největších
železobetonových mostů v Království Českém.
Jeho celková délka i s křídly činí 78 m,
samotná délka mostu pak 64 m. Most má pět
pilířů, dva pobřežní
a tři návodní. V tělese mostu je zazděn
v kovovém
pouzdře pamětní
spis s podpisem návštěvníků
slavnosti při otevření mostu, včetně
podpisu “nejjasnějšího
arciknížete” Karla.
Ačkoliv na stavbě pracovalo velké
množství pracovníků
(dle stavebního deníku bylo odpracováno 6751 směn
- průměr 29
na den), nedošlo k
žádnému úrazu. I to svědčí
o pečlivosti, s jakou byl most vystaven.
Most přežil i druhou světovou válku,
kdy po jeho stranách
stály těžké
obrněné
vozy a tanky, pro jejichž
provoz samozřejmě nebyl projektován.
U mostu byl současně
postaven malý
domek, kde se vybíralo
mýtné.
Mýto bylo zrušeno v r. 1926 a most ze správy obce převeden na
okres v r. 1928. Mýtný domek byl pak pronajat tříčlenné
rodině !
V 70. letech MNV Sojovice započal
s iniciativou výstavby nového mostu, neboť dle
odpovědných
státních
orgánů
byl současný most klasifikován jako nevyhovující
pro současnou dopravu a komunikaci Stará
Boleslav - Lysá nad Labem. S výstavbou mostu se
bude muset opět zabývat
zastupitelstvo obce.
Zajímavost:
29. září v r.
1932 se usnesl okresní výbor na popud tělovýchovné
jednoty Sokol při příležitosti
stých narozenin cvičitele pojmenovat most v
Sojovicích "mostem Tyršovým". Tento
název se však nijak neujal ! |
|
|
|
|
|
|
|
|
|
OÚ
Sojovice, 294 75 Sojovice 166
tel. 326 921 132, fax 326 921 120
e-mail:
obec.sojovice@sojovice.cz
|
Úřední hodiny OÚ |
|
Pondělí
|
8.00-11.30
12.30-18.00
|
|
Čtvrtek
|
8.00-11.30 12.30-15.30
|
|
starosta, místostarosta Po 16.00-18.00
(po předchozí dohodě kdykoliv)
|
|
|
Související odkazy |
|
|
|
|
Zajímavosti |
 |
90.
výročí otevření
nové
školy v Sojovicích |
|
|
|
