Sojovická náves

Z historické vsi se nedochovala žádná stavba, protože obec byla během třicetileté války srovnána se zemí. Nejstarší stavby mají tedy počátky až v druhé polovině 17. století. 

Zástavba obce se rozvíjela kolem původní návsi, kde jsou soustředěny původní zděné statky, jejichž existence je doložena již v pozdně barokním období. Zástavba historického jádra Sojovic se postupně propojila s novější návsí - podélnou (ulicovou) a urbanistická struktura zástavby postupně získala charakter pravidelné uliční sítě. Dnes jsou Sojovice obec rekreačního charakteru, s novými vilami a rekreačními stavbami.

Dříve byla náves a ulice v Sojovicích bez stromů, protože sloužily k hospodářskému provozu obce. Jenom před starou školou rostly dvě velké moruše a u nové školy u kálku stála lípa s průměrem kmene větším než jeden metr. Dnešní mohutné lípy byly vysázeny učitelem Beránkem až v r. 1919. Při výkopu jam pro stromky se nalezla kostra muže s mečem. Rovněž tak v padesátých letech 20. století bylo na návsi u zvoničky při hloubení hasičské studny nalezeno velké množství koster dětí i dospělých lidí - předpokládá se, že šlo o hrob nebohých obyvatel Sojovic povražděných Švédy v průběhu třicetileté války.

Sojovická náves byla plná husí a kachen, které plavaly v kálcích sloužících jako protipožární nádrže. V obci byly celkem čtyři kálky - první na dolní návsi na tzv. kozím plácku, druhý na návsi před Beranovými, třetí v místech dnešního parčíku s pomníkem padlým a poslední již zmiňovaný kálek před novou školou. Navíc měla většina chalup na dvoře nebo na zahradě své vlastní nádrže s dešťovou vodou.