Navigace

Obsah

Historie obce


V době založení obce ústila Jizera do Labe ve Staré Boleslavi a ne v Toušeni jako dnes. Dříve tekla v mělkém, meandrovitě se klikatícím korytě v ploché nivě plné tůní a slepých ramen. Při jarních a letních povodních vystupovala z břehů, zaplavovala nivu a překládala své koryto. Byla nevypočitatelným živlem, který omezoval rozvoj osad a hospodářské využití krajiny.

Sojovice vznikly na terasovité štěrkopískové vyvýšenině přirozeně chráněné ze tří stran řekou. Zde byla umístěna první obydlí, malá plocha na východě, omezená močály jdoucími přes dnešní náves, byla využívána jako pole. 

První dochovaná písemná zmínka o existenci osady pochází z r. 1360 (známe jméno Ivan ze Sovojovic a téhož roku i jméno jeho syna Petra ze Sovojovic), objevuje se však již r. 1345 v přídomku jména Borzkonis de Swogiewicz.

V roce 1848 se obec osamostatnila. Osamostatnění bylo nejen politické - správu obce převzal volený starosta a zastupitelé, ale i hospodářské - obec sama rozhodovala, kam bude investovat obecní peníze. Jednou z prvních větších investic bylo v r. 1857 zakoupení prámu i se vším příslušenstvím.

Sojovice byly až do 31. prosince 1985 samostatnou obcí. S platností od 1. ledna 1986 došlo na základě rozhodnutí tehdejšího ONV Mladá Boleslav ke sloučení s obcí Skorkov, která sestávala z částí Skorkov, Otradovice a Podbrahy. Tak vznikla obec Sojovice s částmi - Sojovice, Skorkov, Otradovice a Podbrahy s více jak 750 obyvateli. 

Od 1. ledna 2000 je obec Sojovice, na základě výsledků místního referenda konaného 5. prosince 1998 v části Sojovice k otázce oddělení části Sojovice od ostatních částí, opět obcí samostatnou. Občané se vyjádřili k otázce oddělení a vytvoření samostatné obce z 83% kladně. Ministerstvo vnitra ČR tak na základě těchto výsledků a předloženého návrhu rozhodlo o rozdělení obce Sojovice na dvě samostatné obce - obec Sojovice a obec Skorkov (části Skorkov, Otradovice a Podbrahy) tak, jak tomu bylo do 31. 12. 1985.