Shromažďování občanů

1. Identifikační kód

 

2. Kód

 

3. Pojmenování (název) životní situace

Shromažďování občanů

4. Základní informace k životní situaci

Shromažďovací právo je jedním ze základních práv a svobod. Shromáždění občanů většinou slouží k využívání svobody projevu a dalších ústavních práv a svobod, výměně informací a názorů a k účasti na řešení veřejných a jiných záležitostí vyjádřením postojů a stanovisek. Veřejným shromážděním se rozumí zejména schůze, pouliční průvody a manifestace konané na veřejných místech. Konání shromáždění podléhá oznamovací povinnosti.
Shromáždění lze konat:
  • bylo-li shromáždění řádně oznámeno oprávněnou osobou a
  • nebylo-li příslušným úřadem vyvěšeno na úřední desce tohoto úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu konání shromáždění.
Rozhodnutí o zákazu musí být vyvěšeno do 3 dnů od okamžiku přijetí platného oznámení. Shromáždění nelze konat v okruhu 100 m od budov zákonodárného sboru a Ústavního soudu, nebo od míst, kde tyto sbory nebo soud jednají.

5. Kdo je oprávněn v této věci jednat (podat žádost apod.)

Shromáždění může svolat občan České republiky starší 18 let nebo právnická osoba (osoba oprávněná jednat jménem právnické osoby) se sídlem na území České republiky, nebo skupina osob (svolavatel).

6. Jaké jsou podmínky a postup pro řešení životní situace

Splnění všech požadovaných náležitostí.

7. Jakým způsobem můžete zahájit řešení životní situace

Oznámení o shromáždění podejte písemně nebo osobně.

8. Na které instituci životní situaci řešit

Městský/obecní úřad, v jehož územním obvodu se má shromáždění konat.
Obce s pověřeným obecním úřadem, přesahuje-li místo konání shromáždění územní obvod obecního úřadu.
Krajské úřady, pokud místo konání shromáždění přesahuje správní obvod pověřeného obecního úřadu.
Ministerstvo vnitra, pokud místo konání shromáždění přesahuje hranice kraje.
Úřad musí oznámení obdržet alespoň 5 dnů před dnem jeho konání (v odůvodněných případech může úřad přijmout oznámení i ve lhůtě kratší). K oznámení, které svolavatel podá dříve než 6 měsíců přede dnem konání shromáždění, se nepřihlíží.

9. Kde, s kým a kdy životní situaci řešit

 

10. Jaké doklady je nutné mít s sebou

Oznámení musí obsahovat:
  • účel shromáždění, den a místo jeho konání a dobu zahájení,
  • předpokládanou dobu ukončení (jde-li o shromáždění na veřejném prostranství),
  • předpokládaný počet účastníků,
  • opatření, která svolavatel provede, aby se shromáždění konalo v souladu se zákonem (zejména potřebný počet pořadatelů starších 18 let a způsob jejich označení),
  • jde-li o pouliční průvod, uvádí se výchozí místo, trasa a místo ukončení,
  • jméno, příjmení, rodné číslo a trvalý pobyt svolavatele (u právnické osoby její název, sídlo a také jména, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn v této věci jednat jejím jménem),
  • jméno, příjmení a trvalý pobyt toho, kdo je zmocněn jednat v zastoupení svolavatele,
  • má-li se shromáždění konat pod širým nebem mimo veřejná prostranství, je svolavatel povinen k oznámení přiložit souhlas toho, kdo je vlastníkem, případně uživatelem pozemku.

11. Jaké jsou potřebné formuláře a kde jsou k dispozici

Předepsané formuláře nejsou stanoveny.

12. Jaké jsou poplatky a jak je lze uhradit

Správní ani jiné poplatky nejsou stanoveny.

13. Jaké jsou lhůty pro vyřízení

Shromáždění je nutno oznámit nejpozději pět dnů před konáním shromáždění.
O zákazu shromáždění nebo době jeho ukončení rozhodne příslušný správní úřad bezodkladně, nejpozději však do 3 dnů od okamžku, kdy obdržel platné oznámení. Není-li v této lhůtě vyvěšeno na úřední desce příslušného úřadu písemné vyhotovení rozhodnutí o zákazu shromáždění, lze shromáždění konat.

14. Kteří jsou další účastníci (dotčení) řešení životní situace

Další účastníci postupu nejsou stanoveni.

15. Jaké další činnosti jsou po žadateli požadovány

  • Úřad může s ohledem na místní podmínky nebo veřejný pořádek svolavateli navrhnout, aby se shromáždění konalo na jiném místě nebo v jinou dobu.
  • Úřad může svolavateli uložit, aby shromáždění konané ve večerních hodinách bylo ukončeno tak, aby nedošlo k nepřiměřenému rušení nočního klidu.
  • Příslušný orgán může ze zákonem stanovených podmínek shromáždění zakázat (např. z důvodů rasového podtextu shromáždění, omezování práv občanů, porušování zákonů, ohrožení zdraví, nepřiměřeného omezení dopravy). O zákazu rozhodne příslušný orgán nejpozději do tří pracovních dnů od okamžiku, kdy obdržel platné oznámení. Rozhodnutí úřad vyvěsí na své úřední desce a vyhlásí místním rozhlasem nebo jiným obdobným způsobem.
  • Příslušný orgán může ze zákonem stanovených podmínek shromáždění rozpustit (např. koná-li se zakázané shromáždění, nastaly-li v jeho průběhu okolnosti odůvodňující jeho zákaz, shromáždění nebylo oznámeno, účastníci páchají trestnou činnost). Za nepřítomnosti zástupce příslušného úřadu může shromáždění až na výjimky rozpustit i příslušník Policie ČR ve službě.

16. Elektronická služba, kterou lze využít

Tuto situaci není možné řešit zasláním žádosti elektronickou poštou.

17. Podle kterého právního předpisu se postupuje

18. Jaké jsou související předpisy

19. Jaké jsou opravné prostředky a jak se uplatňují

Proti rozhodnutí úřadu o zákazu shromáždění může svolavatel do 15 dnů od jeho vyvěšení na úřední desce podat opravný prostředek ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který rozhodnutí vydal. Rozhodnutí musí být přiloženo - písemné vyhotovení rozhodnutí vydá úřad svolavateli na žádost. Opravný prostředek nemá odkladný účinek. Soud rozhodne do tří dnů.
Proti rozpuštění shromáždění může svolavatel nebo účastník shromáždění podat do 15 dnů námitky ke krajskému soudu, v jehož obvodu je sídlo úřadu, který shromáždění rozpustil. Soud rozhodne, zda shromáždění bylo nebo nebylo rozpuštěno v souladu se zákonem.

20. Jaké sankce mohou být uplatněny v případě nedodržení povinností

Za přestupky proti právu shromažďovacímu lze uložit napomenutí nebo pokutu (podle konkrétního přestupku do 5 000 Kč, do 7 000 Kč a do 10 000 Kč), případně propadnutí věci. Přestupku proti právu shromažďovacímu se dopustí:

  • ten, kdo svolává nebo pořádá shromáždění, aniž splnil oznamovací povinnost, nebo pořádá shromáždění, které bylo zakázáno,
  • svolavatel, nevydává-li přímo nebo s pomocí pořadatelů účastníkům pokyny k zajištění řádného průběhu shromažďování,
  • svolavatel, kterému se nepodařilo zjednat nápravu narušení pokojného průběhu shromáždění a který v této situaci nepožádá bez zbytečného odkladu o pomoc příslušný úřad nebo útvar Policie České republiky,
  • ten, kdo neuposlechne pořádkových opatření svolavatele anebo určených pořadatelů shromáždění nebo těmto osobám brání v plnění jejich povinností,
  • ten, kdo neoprávněně ztěžuje účastníkům shromáždění přístup na shromáždění nebo jim v tom brání,
  • účastník shromáždění, který má u sebe střelnou zbraň nebo výbušninu anebo jiné předměty, jimiž lze ublížit na zdraví, a lze-li z okolností nebo z jeho chování usuzovat, že mají být užity k násilí nebo pohrůžce násilím,
  • účastník shromáždění, který má obličej zakrytý způsobem ztěžujícím nebo znemožňujícím jeho identifikaci, je-li proti němu prováděn zákrok útvaru Policie ČR,
  • ten, kdo neoprávněně vnikne do shromáždění,
  • ten, kdo nepřístojným chováním brání účastníkům ve splnění účelu shromáždění,
  • ten, kdo brání účastníkům, aby se pokojně rozešli,
  • ten, kdo neoprávněně zabrání jinému v podstatném rozsahu ve výkonu práva shromažďovacího.

21. Nejčastější dotazy

 

22. Další informace

Můžete se obrátit na:

  • obecní úřady,
  • krajské úřady,
  • Ministerstvo vnitra - odbor bezpečnostní politiky.

23. Informace o popisovaném postupu (o řešení životní situace) je možné získat také z jiných zdrojů a v jiné formě

24. Související životní situace a návody, jak je řešit

25. Za správnost návodu odpovídá útvar

Ministerstvo vnitra - odbor bezpečnostní politiky, oddělení bezpečnostně právní

26. Kontaktní osoba

JUDr. Kateřina Jamborová, Mgr. Jan Potměšil

27. Popis je zpracován podle právního stavu ke dni

19.03.2002

28. Popis byl naposledy aktualizován

02.03.2015

29. Datum konce platnosti popisu

Bez časového omezení.

30. Případná upřesnění a poznámky k řešení životní situace

Ačkoliv zákon o právu shromažďovacím již v úvodním ustanovení konstatuje, že "občané mají právo pokojně se shromažďovat", je třeba toto ustanovení vykládat v souladu s čl. 19 Listiny základních práv a svobod tak, že toto právo je zaručeno každé fyzické osobě bez ohledu na její státní občanství (nebo jiné odlišení).